Jak se stravujeme |
Jen v Česku trpí různými formami demence 130 tisíc lidí (CT24.cz) Je doporučeno včas si změřit paměť asi tak jako měříme krevní tlak nebo cholesterol.
Dosavadní léčba je málo účinná.
V současnosti se k léčbě této nemoci používají inhibitory acetylcholinesterázy (např. tacrin, donepezil, rivastigmin), jejichž podáváním je možné dosáhnout zvýšení hladin mozkového acetylcholinu a na určitou dobu tak zastavit nebo alespoň zpomalit postupující demenci. Také podávání lecithinu a antioxidans (vitaminu E a C) může nemoc zpomalit.
Inhibitor monoaminooxidasy selegilin je v klinickém zkoušení. Objev humaninu dává naději na nový účinný lék proti této nemoci. Je možné, že se podaří připravit jednodušší deriváty humaninu s podobným nebo ještě lepším účinkem.
Humanin je peptid složený z 24 aminokyselin, s methioninem v první pozici, seskupením hydrofobních aminokyselin v pozicích 9-12, třemi bazickými amino-kyselinami na C-konci v pozicích 21-23 (Lys-Arg-Arg) a jedním cysteinem v poloze 8. Jestliže je tento cystein nahrazen alaninem, dochází k úplné ztrátě biologické aktivity. Je-li naopak nahrazen serin v poloze 14 glycinem, zvyšuje se biologická aktivita peptidu 1000krát.
Mechanismus, jakým humanin chrání neurony před smrtí již v nanomolárních koncentracích není ještě znám. Předpokládá se, že peptid je buňkou secernován do extracelulárního prostoru a interaguje se specifickým proteinem na povrchu neuronů, pravděpodobně spojeným s tyrosin kinasovým systémem. Z dalšího studia vyplývá, že pro neuroprotektivní účinek humaninu jsou nezbytné tyto klíčové aminokyseliny: Cys8 a Ser14 a dále doména mezi Pro3 a Pro19. Humanin však není aktivní jen v pokusech in vitro. Také první pokusy in vivo prokázaly positivní účinek.
V pokusech s [Gly14]-humaninem bylo prokázáno, že antagonizuje experimentálně navozené poškození procesu učení a paměti v Y-bludišti, což je ukazatel krátkodobé paměti.
Je tedy zřejmé, že humanin by mohl být užitečným lékem všude tam, kde je funkce učení a paměti narušena v důsledku poškození cholinergního nervového systému.
Zdroj: 3.lékařská fakulta Praha