NA ŠTĚDRÝ DEN V HÁJOVNĚ

Na Štědrý den si hajný Benda přivstal. Ale jeho žena už byla v kuchyni, a měla dokonce připravenou snídani.
Srnčí v zimě přichází ke stavení


Nač ten spěch, Margareto?" prošel kolem a zastavil se u okna. Díval se, jak se sníh monotónně sype. Jako včera, předevčírem.
"Proč nic neříkáš? Je tady ticho jak v hrobě."
Nelíbil se mu ten klid, Margareta neměla ve zvyku mlčet.
Nebyla už nejmladší, ale také ne žádná dejchavičná bába. A nic jí neušlo. Ani v novinách, v nichž si zatrhovala zajímavé články. Než se dostal ke čtení on, křížovka byla vyluštěná. A když Margareta přísahala na boží duhu, bylo nejlepší o ničem nepochybovat, ničemu se nedivit.
Ale letos začínal Štědrý den divně. Věděli dávno, že zůstanou sami! Jsou tady na samotě celé roky, jeden den navíc, vydrží taky.

Cesta je zlá, Margareto," řekl a myslel na jejich dvě dcery. Každá byla vdaná na jiném konci republiky, a jezdit takovou dálku v tomhle počasí. .
Kdyby alespoň Margareta něco řekla! Nic. Sedí, mlčí, vzdychá.
"Vždyť jsi sama psala, ať nejezdí, že je tady moc sněhu," nevydržel to.
Neodpověděla. Sklidila se stolu a šla umýt jeho hrnek a lžičku, když dojedl.
"Nač se honíš? Sedni si. Řekli jsme, že letos nebudeme žádný vystrojování a pečení, tak co?"
"Však jsem taky žádný cukroví nepekla," řekla konečně, ale hajného Bendu odpověď neuspokojila.
"A co se stane? Taky jsme mívali kurník a slepice a teď je nemáme. Ani krávu a prase. A topíme uhlím, tak to je. Hajný, a topí uhlím."

Bendu to její vzdychání nějak nakazilo. Ale co z vánoc měli? Dokud byly doma holky, to bylo něco jiného. I když. míval z toho strach. Ten úklid! Ne, ne, Benda neuklízel, kdepak. Margareta se zavřela doma a nevyšla, dokud nebylo všechno jako s cukru. Radši chodil do lesa. A toho ponocování s pečením sladkostí! Za takovou cenu si to pochutnání odpustí.
Letos si Margareta odpočine. Už vloni nedělala kapra. A nic se nestalo.
"Ten stromek jsme přece jen měli vzít, Jaroslave," řekla jaksi divně.
"Tys je přece řezala s ženskýma," zaujal obranné postavení.
"A nepřinesla jsem jeden domů? Kdo ho dal pošťačce? Ty!"
"Já? Kdyby pošťačka natrefila tebe, tak jsi jí ho dala ty."
A je to tady: svátky, nesvátky, dny míru a klidu pro manželství neplatí. Když Margareta spustí, jako by se vítr přihnal.
"Kapra taky - ani vloni nebyl," vzdorovala Margareta.
Stačí vysekat větší díru do ledu v sádce a máš rybu hned."
"Hned?" zasmála se. "Budeš tam čtyři hodiny a nakonec stejně nic," plácla Margareta na vál vepřovým a začala krájet řízky.
"Jdu do lesa s nadílkou," odsekl krátce, protože kdyby on spustil, byla by to vichřice.
Nadílka zvěři do krmelců byl jediný zvyk, od kterého nemohli upustit. O Štědrém dni myslivci vždycky rozváželi nejen seno, ale i jablíčka, kaštany, žaludy. . A hlavně sůl. Líz musí zvěř mít.
Měla jsem jít s ním, napadlo Margaretu, když se za ním dívala z okna, jak těžce táhne sáně a brodí se ve sněhu.
Zimní cesty v lese
Měl jsem vzít pilečku a donést ten stromek, došlo hajnému, když už zacházel mezi stromy.
Ohlédl se. Hájovnu ze dvou stran obklopoval les, ze dvou stran pole. Vesnice a silnice daleko, kolem stavení potok, olšiny. Nevybrali na polesí špatně tohle zákoutí pro hájenku. Kdepak U Margarety!
Hajný byl na tohle pojmenování pyšný. Změnit název místa, to není jen tak. Taková změna se musí vysloužit a někdy to trvá i generace.

Vidíte - U Margarety! Říkal si v duchu. A přece hlavní tu byl on.
To všechno asi pro její veselou a družnou povahu, uvažoval Benda a s vypětím sil vlekl sáně do vrchu. Proto s ním může žít na samotě. Nebo má takovou povahu proto, že je pořád sama?
U něho samota bylo dědictví. Vklad po předcích hajných nebo pytlácích. Před lidmi ji drtil hromování a silným hlasem, smál se, až se plácal do kolen.
Ale lidé tvrdili, že smysl pro humor má jeho žena. Nechápal to. Udělat takové věci jiný, bylo by zle. Margareta požárnímu sboru kdysi objednala dětský časopis Ohníček, aby prý přišli na jiné myšlenky, a nic. Chlapi se tomu v hospodě smáli. Musí se jít ale s dobou. Kdepak žebřiňák na střechu! Margaretě stačilo na střechách posunout televizní antény a celé rodiny byly vzhůru nohama. To určitě hajná, věděla příští den celá ves. Ta je samá legrácka.
Nevinný úsměv Margarety je nakažlivý. Směje se i pod kůží.
"To je tím, že desetkrát potkám skálu, než potkám jednoho člověka," vysvětlovala mu se smíchem. Několikrát to zkusil, ale nepochodil. Asi nemá cit - ten správný komunikační cit pro dnešní dobu, jak říkají v televizi.
Teď taky. Obcházel krmelce, ulehčoval nákladu na saních. Desetkrát potkal skálu a potom i toho jednoho člověka. Ale trvalo to, moc dlouho to trvalo, než se domluvili.
Margareta byla zatím jako na trní. Vánoce mají být. I když jsou sami dva. A tak se pustila alespoň do sněhového cukroví.
Proč se nepřezuješ?" řekla, když ho uslyšela ve dveřích.
Přece jen půjdu pro toho kapra."
Otočila se. Přešlapoval na rohožce a tvářil se provinile.
"A. co tak najednou?
"Víš, říkal jsem si. . Abychom nebyli sami, tak jsem někoho pozval.
"Blázne starý," musela si na to sednout. "Někoho potkáš a pozveš ho na večeři. Zrovna na Štědrý den!"
"Myslel jsem, že budeš ráda, i když ho neznáš."

Hajný Benda dělal, že ho to pozvání mrzí. Krčil rameny a sumíroval si řeč.
"Ráda, nerada, kapr v rybníku, stromek nemáme a tohle je veškeré cukroví v chalupě," přistrčila před něj, co zrovna napekla.
"Vždyť je to taky hajný, i když mladý inženýr. U nás na polesí je nový a je tu teprve krátce.," ubezpečoval ji, že o cukroví nejde. "Domů k rodičům to má daleko, tak jsem si myslel. ."
Margareta vstala.
"No, já jdu vylovit kapra," řekl spěšně a zmizel za dveřmi.
Margareta ožila. Dopekla cukroví, dala chladnout uvařené brambory na salát, přinesla zavařeniny. . Ale vánoce bez stromku?
Seník v zimě
Oblékla se a s pilkou pod paží vyrazila k tálku, kde s ženskými dělaly prořezávku. Musela úvozem, pak přes silnici, blíž k vesnici. Měla vánoční náladu, cestou si hvízdala a ze stromků otřepávala sníh.
Na místě obhlédla situaci, vybrala pomenší smrček, nachystala pilku, sklonila se. . Zaslechla za sebou šramot, prasknutí větvičky.

"Hej, paní!?"
Mířil k ní mladík, ještě by mohl nosit cumel," říkala si. Ale pozor, Margareto, pozor, je v mysliveckém.
"Co tu děláte? Jen nezapírejte, pozoruju vás už hezkou chvilku. Krádež stromku, víte, co to znamená."
Pro Margaretu to bylo jasné. Hlavně to, že před ní stojí mladý pan inženýr, co k nim má přijít. A jak chrání les! Ten důležitý výraz, postoj, pečlivě vybíraná slova. A jakou má radost, že někoho chytil, že nešel do lesa zbytečně!
No počkej, tetřívku, pomyslela si. Přečtem ti duhu z oblohy.
"Doufám, že nezapíráte úmysl krádeže?" slyšela.
"Úmysl krádeže?" začala dělat, že nerozumí, ale pak mu raději nahrála: "Těžko zapírat, když jste si počkal, až budu mít pilku v ruce."
"Domnívala jste se, že na Štědrý den odpoledne nebude v lese ani noha. Šla jste najisto. Dokonce jste si pískala.
Byl se svými důkazy spokojen. Margareta, ta taky. Občanský průkaz, žádné doklady u sebe neměla. Ani peníze na pokutu si nevzala.
"To snad u sebe mají jen řidiči a ne ti, kdo jdou krást. ."
"Nedá se nic dělat, paní, musím vám tedy odebrat alespoň pilečku."
Když odebrat, tak odebrat, aby nepokračovala ve svém úmyslu. Jistě, přijde si pro ni k místnímu hajnému, k Bendovi, že?
Dělala, že jde k vesnici, ale pak to vzala napříč lesem. Sníh, nesníh, jen aby byla doma dřív, než k nim přijde inženýrek.
Hajný Benda se nestačil divit. Ne že by těch vánočních starostí bylo nějak moc, ale kapra nevylovil, a teď ke všemu jeho žena nemá stromek ani pilku. Než se zmohl na to, aby si vše rozvážil, vystrčila ho Margareta ze dveří, aby přivítal pana inženýra.
"Jo. jo. . No to vím, že ptát se na jméno té ženské by bylo zbytečné. Stejně by to pravé neřekla. Máte pilku, jako důkaz.," slyšela pootevřenými dveřmi, jak její muž přerušuje příval zesílených slov.
"Všechno vyřešíme, nebojte se. Nejdříve vám ale představím svou ženu," strkal hajný Benda inženýra dovnitř, aby už měl od té Margaretiny legrácky pokoj.
Ale Margareta stála v kuchyni u kamen a dávala si na čas. Právě, umět si to správně načasovat.
Obrátila se k nim, až došel mladý úplně blízko. Napřáhla ruku, aby se s ním pozdravila. .
Inženýr zůstal stát, jako by přimrzl. Až se hajný lekl, že tentokrát míra přetekla.
Ale Margareta se pousmála. . A mladík se také neudržel.
"To je ona. To je ona," naříkal ve smíchu. "A to se musí stát zrovna mně!"
A pak to u Bendů vypadalo jako doma a o vánocích. Mladý inženýr šel lovit kapra aby si napravil repuraci, a dokonce se s úspěchem brzy vrátil, hajný Benda krájel i mrkev do salátu.
Ryba se pekla, cukroví vonělo, vánoční nálada stoupala a znovu se ozýval smích.
Margareta se na oba muže po očku podívala a vytratila se. V předsíni vzala pilku a zapadla do houstnoucího šera. Když se vracela, bořila se do sněhu. Byla tma, začínalo přituhovat. Nesla pod paží stromek a pískala si.

PROSTĚ ŽIVOT perem americké učitelky. Zajímavosti a vzpomínky. Myšlenka dne. Všechny děti jsou zajímavé i barevné

Zajímavé životní vypozorování a paralely různých
Všechny děti jsou zajímavé i barevné
mezilidských interakcí



 Kdykoliv se v mém životě objeví zajímavý žák, který mne zaujme a kterého se naučím pochopit a vznikne velmi zajímavý vztah, který mě baví, najednou ten žák z mého života zmizí (odstěhuje se, jde do jiné školy). Stává se mi to opakovaně. A já si vždy říkám, že už nikdy nepotkám tak zajímavé dítě. A truchlím nad ztrátou člověka, který z mého života zmizel. A když mám pocit, že ta ztráta je nenahraditelná a už nikdy nepotkám tak zajímavé dítě, náhle potkám úplně jiné dítě.

Jinak zajímavé. Další výzva. Snad i zajímavější.

A ve svých přátelských i partnerských vztazích vnímám paralelu. Někoho na své životní cestě potkám a mám pocit, že je to člověk, který do mého života patří. A ten člověk z mého života náhle zmizí. Vlivem okolností osudu. A mám úplně stejné pocity. Co když už nikdy nenajdu nikoho, kdo bude stejně zajímavý a s kým si budu tak perfektně rozumět. Když se jedny dveře zavřou, jiné se otevřou. Jeden příběh skončil, ač se mi to nelíbí, ale to tak mělo být. Ten příběh skončil, aby nějaký nový příběh mohl začít. A každý nový příběh předčí ten minulý. Ale vzpomínky na každého člověka, se kterým jsme se sblížili a kterého jsme měli rádi, zůstávají...

PROSTĚ ŽIVOT.


Jana Bradley, sociální sítě

JAK SE DOBŘE VYSPAT?

SPÁNEK

Každý dobře zná pocity, které člověkem zmítají, když ho budík vytrhne z toho nejsladšího spánku, uprostřed krásného snu a zrovna v ten nejzajímavější okamžik… 


Dlouho se nemůžeme vzpamatovat, pomalu nevíme, kde vlastně jsme, z postele lezeme málem po čtyřech a celý den jsme jako rozlámaní. Existuje naštěstí způsob, zajišťující snadné procitnutí. Je známo, že během spánku se pravidelně střídají dvě základní fáze: REM (podle anglického Rapid Eye Movement) a NREM (non-REM). Ve fázi NREM dochází k útlumu mozkové činnosti, tělo je klidné a uvolněné. 

Ve fázi REM dosahuje intenzita mozkové činnosti zhruba úrovně bdělého stavu, oči se pod víčky rychle pohybují, příznačné jsou živé sny a uvolněné svalstvo. Za noc se vystřídají čtyřikrát až šestkrát. Byla zjištěna průměrná délka každého z nich, což umožňuje zjistit onen časový úsek, kdy se organismus nachází ve stádiu REM. Typický spánkový cyklus trvá 90–110 minut, poté následuje spánek REM. 

Právě tato fáze, ve které se nám zdají sny, je chvíle kdy je spánek lehký a nemáme daleko k probuzení. Člověk usíná zhruba během patnácti minut, pokud tedy potřebujete vstávat v 6 ráno, je nejlepší jít si lehnout ve 20.45 nebo 22.15. 

Diskuze a debaty. Naše budoucnost je na západě. Patříme na západ a proto jsem pro úzké spojenectví s USA a s Velkou Británií. Jen ti mohou zaručit naší svobodu a nezávislost.

Amíci  - Američtí Dragouni jsou vítáni v Polsku

Na sociální zdi evropského poslance:


Abych to tady doplnil. Já žiji téměř 50 let v západní Evropě. Žil jsem ve Francii a v západním Berlíně. Procestoval jsem celou severní polokouli a především USA. Celý svůj život jsem bojoval proti komunismu a proti ruské okupaci své země. I já jsem přesvědčen, že naše budoucnost je na západě. Patříme na západ a proto jsem pro úzké spojenectví s USA a s Velkou Británií. Jen ti mohou zaručit naší svobodu a nezávislost. Ne Evropa a nednešní EU, která se stále více staví jak proti USA, tak proti Velké Británii. Copak to nikdo v České republice nevidí?


V žádném případě se nemůžeme spoléhat na Německo. To říkám, jako člověk, který v Německu žije již téměř půl století. Němci po zkušenostech druhé světové války nikdy, na rozdíl od Američanů, nepůjdou kvůli České republice do války s Ruskem . Nikdy nepůjdou do žádné války. Evropa není schopna zaručit dlouhodobě naší bezpečnost. Německo nás zradí a nikdy nebude hájit bez Američanů Evropu proti Rusku . Senátor Jaromír Štětina to ví a přesto obelhává českou veřejnost. Evropu jsem chtěl a spolubudoval jako svobodnou společnost nezávislých národů a států. Ne jako hegemonii křesťansko-islámského Německa a Francie nad mou vlastí. Jsem proti tomu aby v České republice vznikaly paralelní islámské společnosti, jsem proti tomu, aby o osudu a přežití mě vlasti rozhodovali lidé, kteří vědomě v Evropě tuto křesťansko-islámskou postojovou diktaturu budují.

Bez Američanů by Češi ještě dnes byli v područí Rusů a já bych se nesměl vrátit do vlasti.

Protože Němci se počátkem osmdesátých let jednoznačně a ve své většině postavili proti USA v otázce Pershing raket, o kterých rozhodl americký president. To byl počátek pádu Sovětského svazu. Bez Američanů by nikdy nepřežil západní Berlín, kde žiji od roku 1971 v americkém sektoru. V době Pershing raket Němce osud mé vlasti vůbec nezajímal. V Bonnu protestovalo proti americké politice 4 milióny Němců. Osud východního bloku jim byl úplně jedno. Řvali jak umanutí, že je Američané chtějí ve svém antikomunismu obětovat. Osud Čechů a Poláků jim byl jedno. Ti politikové, kteří instalování raket v BRD nakonec proti vůli většiny Němců prosadili, již nežijí. Např. Helmut Schmidt a jiní, Ti němečtí PANCHARTI, kteří tenkrát v Bonnu proti USA protestovali, nám dneska v Evropě vládnou.
A s těmi se přátelí i Jaromír Štětina, který v té době, když my, skuteční antikomunisté v Německu museli bojovat nejenom proti komunistům, ale i proti německým , Brežněvovým lokajům, jezdil na své "dobrodružné cesty" do Sovětského svazu. Proto nemá z mého pohledu dnes žádné MORÁLNÍ oprávnění něco za Českou republiku v evropském parlamentu prosazovat, protože ten se jednoznačně obrací proti USA a proti Velké Británii. Lidé, prosím Vás, nenechte se oblbovat a myslete na budoucnost naší vlasti a na budoucnost Evropy!


Z diskuze: 
Je to především Německo a jeho současná zahraniční politika, která dnes 24 hodin denně prostřednictvím zgleichschaltované státní televize a rozhlasu zběsile štve proti současné americké administrativě a americkému prezidentovi. Ještě nikdy nebyly v poválečné době vztahy mezi USA a BRD tak špatné. Německo zcela protiprávně otevřelo schengenské hranice a pustilo zcela bez kontroly do Evropy milióny islámských uprchlíků. Merkelová provádí zcela bez ostychu nejenom islamizaci Německa, ale i celé Evropy. Dnes vyhrožuje malým evropským národům, které tuto politiku odmítají a pokoušejí se jí bránit. Spustila právě v Německu gigantickou, zcela nedemokratickou propagandu své zhoubné politiky.
Současný americký prezident je jedinou reálnou silou, která se tomu postavila a president Trump veřejně tento zločin na evropské kultuře označil jako velkou chybu. Amerika takto hájí Evropu před silami v EU, které ji chtějí zničit. V zájmu Evropy a v zajmu naší svobody a nezávislosti je třeba se spojit s USA a s Velkou Británií a vypovědět EU poslušnost.

Štěpán Benda, sociální sítě internetu


#Diskuze a debaty, Amerika, EU,Co je psáno, Demokracie, Dies irae, Myšlenka dne, O nejvyšším dobru a zlu, The world is with you, 

VIDÍTE TY ŠTÍTKY? TADY NAJDETE CO HLEDÁTE!

7 000 000 ABBA Accordion ACTA Alison Krauss Amerika Amy Winehouse Analogie André Rieu Antonín Dvořák Aristoteles Až ztichnou bílé skály Beer Barrel Polka Bible Blogeři sobě Blondie Maria Bob Hurikán Brandi Carlile Brilianty Bug Opera Buněčné receptory Cannes Film Festival Catherine Deneuve Cestování Cesty po světě Civilizace Co je psáno CZ informace czaktualne Česká písnička České písničky Čtyřčata D-FENS Ďáblovo dílo Dance Delta Goodrem Demokracie Deprese Diamanty Dies irae Diktatura Diskuze a debaty Dlouhá cesta Dobrý voják Dobrý vtip! Dr WEB Drahé kameny Dvorak From the New World Editace a styl psaní příspěvků Edith Piaf Eliška Hašková Emoce Enya Etika EU evergreen Exekutor v česku Externí disk Facebook Falešná kočička Filmy Fotografie fotografie přírody G+ Geek Google Google AdSense Google Analytics Google+ Haddaway Heligonky Hledání Horoskop Univerzal Hudební historie Humor Charlie Chaplin Christmas In Vino Veritas Inteligence Internet Irsko Islám Italie Ivetta Simonová jak na to Johannes Urzidil Johnny Cash Judith Durham Kačaba Kaddafi Kamenný most Karel Hašler Karel Kryl Karel Kryl Nehažte kamení Karel Schwarzenberg Karikatura Karlův most Kemel Klávesové zkratky Kníže Karel Schwarzenberg Komentáře Kopírování Korsika Krásné ženy Krmení zvěře Kruh Užitečné příspěvky Krystalky La Marseillaise Lara Fabian Lásky čas Legrace Lékař Lež Lidský mozek a chování Life at Google Loučení Lyžování Maminka Manicko depresivní syndrom Mariah Carey Marianne Faithfull Marta Kubišová Martinské Holé Megan Fox Melody Boys Memory MEXICO Mike Oldfield Milenci Mireille Mathieu Mix – Kelly Family - I Can't Help Myself Mládí Mobilní internet Moskevské večery Moudrost Moudrost Věků Mozart Murphyho zákony Muzikály Myšlenka dne Natalie Imbruglia Natalie Portman Nefunkční bezpečnostní hláška Nikon Novinky O dobrodiních O Holy Night O nejvyšším dobru a zlu Objevy Oldřich Nový Paměť Paris. Vive la France! Petr Novák Petula Clark Pirátství Píseň kopretiny Písně kytaristů v černém Pivo Policie Pověz mi co jíš... Pozitivní myšlení Poznámky Praha Pravda President Proces wuauclt.exe prohlížeč Opera Příběhy Příroda Přítel rodiny Psychopaté Ptáci Pussycat Qui tacet... R. A. Dvorský Rachmaninov Rath a sedmimilionová krabice Referendum Renata Requiem Retro Rodina Rozšíření Opery Řešení problémů Sametová revoluce Screenshot Seneca Shakira Schemer Slavonic Dance Smazání Facebooku Smetana Sociální patologie Sociální sítě Sokrates Soubory .OGG Soukromé pasti Stahování Stalking Starci na chmelu Statečnost Stoicismus Street View Svoboda Svobodný internet Syrie a Jordánsko Šampaňské Škola Švejk Taxmeni teen song's Technické spekulace Teotihuacan Teror a závislost The Legend The New York Times The Ronettes The Seekers The ultimate western The world is with you Tipy Trampské písničky Trpajzlíci Twitter U bankomatu Ukrajina Unwand Úvod Už mě koně vyvádějí Václav Havel Valentina Lisitsa Válka Vanessa Mae Vánoce Večerníček Věda a terapie Velký švýcarský salašnický pes VENEZUELA Verše Veřejné mínění Videa Videa Hity Evergreen Virtuální prohlídka měst Vtipy Výchova WC story WD My Passport Western What Is Love YouTube Zahrada Zajímavosti Zákon Zamilované Závislost Závist Zdraví Ze smetiště internetu Zima Zimní sporty Zlatá šedesátá Zrychlení počítače? Zvěř v zimě Židovské Žluna

Pamatuj, že i ta nejtěžší hodina ve tvém životě, má jen 60 minut (Sofoklés)

Vybraný příspěvek

Co se povídá... Tady je klid. Tady je to tak blbý, až je to dobrý.

Zdravotnictví potřebuje každý..... ale platit si to ne? Dopoledne ve zdravotnickém středisku PANÍ rozrušeně: "Slyšela jste o t...

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...