Seneca O dobrodiních. Pokud dobré skutky nekonáme, sami počet nevděčníků zvětšujeme!

Lucius Annaeus Seneca

XXVIII Seneca O dobrodiních
Jdi do sebe a uvažuj, zda ses odvděčil všem, kterým jsi byl vděčností povinován, zda nikdy u tebe žádná povinnost nepřišla zkrátka.

..."neznám nic horšího než moc pozdě...” Myslím, že nejhorší okamžik je, když si umírající uvědomí, že chtěl, ale nežil.

Seneca nám lidem může svou knihou O dobrodiních pomoci. Všichni lidé mají společný svůj původ. Ať už žijí na počátku našeho letopočtu, nebo v dnešní době, jsou lidmi myslícími a chybujícími. Jsou nedokonalí. Pokud sledujeme vývoj filosofického myšlení, můžeme se dobrat k poznatku, že jejich základní odkaz spočívá v lidské dokonalosti. I Seneca se snaží lidem ukázat, jak být dokonalí. Proč ale zůstat jen u teorie. Proč by lidé, kteří si něco přečtou a mravně je to povznese, to neměli zkusit na vlastní kůži, trochu se sami se sebou poprat a být lepšími?

Možná, že to vyplývá z jejich lenosti, možná ze strachu, že jim jejich proměna nepřinese požadované ovoce. Než aby žili spokojeně, vrhají se lidé raději do bezpečí, která jim slibují útrapy, s nadějí, že se těmto útrapám vyhnou. I zde platí staré dobré přísloví, že zakázané ovoce chutná nejlépe. A člověk ze zvědavosti okusí všechno.
Ctnost, moudrost a dokonalost jsou pro lidi pojmy zdánlivě nedosažitelné, imaginární, tak proč by měli ztrácet čas ve snaze jich dosáhnout? Proč by měli konat dobrodiní a proč by měli být někomu jinému za dobrodiní vděční, když ani ostatní tak nečiní? Člověk přece ze sebe nebude dělat naivního hlupáka. Ale hlupáka ze sebe bohužel dělá právě tímto smýšlením.
 “Skutečnost, že je velké množství nevděčníků, nás nesmí učinit váhavějšími v konání dobrých skutků. Pokud dobré skutky nekonáme, sami počet nevděčníků zvětšujeme”. Věci trvalé není možné změnit hned. Proto, když se rozhodneme být lepšími, nesmí nás počáteční nesnáze a nepochopení odradit.

Člověk ze své přirozenosti miluje sám sebe. Z toho vyplývá, že se vyhýbá všemu, co by mu škodilo, a vyhledává to, co je mu prospěšné. Proč by se tedy měl vzdávat svého dobrodiní a vděčnosti, které považuje Seneca za dvě nejkrásnější věci na světě?
Dobrodiní nespočívá ve věcech samých, ale v úmyslu činit dobro. Proto to není něco, na čem člověk lpí a mohl by to ztratit. Dobrodiní je trvalé a nezaniká, ani když ho neuskutečníme. Je to takový čin, který nemůže zmařit žádná síla. Zdá se, že tyto argumenty jsou dost přesvědčivé k tomu, aby o dobrodiní člověk začal přemýšlet a nezůstal jen u myšlenek. Zároveň se však musí vyvarovat takového dobrodiní, které je prospěšné pouze jemu samotnému.

“Dobrodiní je akt vůle, avšak prospět sám sobě, to je nutnost. Proto sám sobě člověk dobrodiní poskytnout nemůže. Může jej dát někomu jinému, stejně jako jej může být dlužný někomu jinému. Co pokaždé vyžaduje dvě osoby, nemůže proběhnout vnitru osoby jediné”, (Seneca).

Tímto Seneca vymezuje poskytování dobrodiní vůči okolnímu světu, nikoliv sám sobě. Nabízí se otázka, zda má člověk poskytovat dobrodiní každému, nebo si má vybírat a podle čeho. I na to Seneca myslel. Člověk by si měl vybírat lidi, kteří jsou jeho dobrodiní hodni. v opačném případě by totiž dobrodiní rozhazoval než poskytoval. Při výběru se člověk řídí svým rozumem.

Dobrodiní nesmí být prokazováno komukoli v davu, plýtvání čímkoli není chvályhodné a nejméně plýtvání dobrodiním. Jestliže při konání dobra nebudeme rozumně uvažovat, přestanou to být dobrodiní a bude to něco jiného. Když člověk dobrodiní dává, musí pomyslet i na to, že ono dobrodiní může být přes veškerou dobrou vůli dávajícího pro obdarovávaného škodlivé. Opět je nutné své konání uvážit.

V některých případech je dobrodiním odmítnout jeho poskytnutí. “Nechat se uprosit lidmi žádajícími věci, které jim přinesou zkázu, to je krutá dobročinnost. Tak jako nejkrásnější činností je zachránit někoho proti jeho vůli, i když nechce být zachráněn, stejně tak uštědřit někomu na jeho žádost něco zhoubného znamená pro něj něco nenáviděného, třebaže to bude ze začátku vypadat jako něco dobrého a milého”.

Zdroj:

Lucius Annaeus Seneca (4 př.n.l. - 65 n.l.) byl římský filosof, dramatik, básník a přední politik za císaře Nerona.

Stoicismus  byl nejrozšířenější filosofický směr v období helénismu a římské říše. Datuje se zhruba od 3.století př. n. l. a trvá až do 2. století n. l., kdy filosofické myšlení ovlivnilo křesťanství. Název stoicismus je odvozen od athénské budovy - stoiá poikilé. Byla to barevná sloupová síň, v níž Zenón z Kitie na Kypru (též nazývaný Zenón Stoik) založil vlastní filosofickou školu.
Stoicismus můžeme sledovat ve třech základních obdobích - jedná se o starší, střední a mladší období. Hlavními představiteli starší stoy jsou právě Zenón z Kitie na Kypru, Kleanthés a Chrýsippos. Filosofie tohoto období se pokládá za myslitelsky nejprůbojnější. Centrum střední stoy je v Římě, hlavním stoupencem Poseidónios.

Filosofie se soustředí především na praktickou etiku. Mladší stoikové - Říman Seneca, císař Marcus Aurelius a otrok Epiktétos - se zabývají již výhradně individualistickou etikou. Souvisí to se společenskými podmínkami tehdejšího Říma, kde lidé neoplývali zrovna nejčistšími mravními zásadami.

Stoikové dělí svůj systém filosofie na logiku, fyziku a etiku. Přes logiku a fyziku je možné dostat se k etice,která zaujímá nejvyšší místo. V logice navazují stoikové na Aristotela. Rozdělují ji na rétoriku (umění mluvit monologicky) a na dialektiku (umění mluvit a myslet dialogicky. Zastávají teorii, že poznání vychází z vnímání jednotlivého, ze zkušenosti. Proto jsou označováni jako empirici. Ztotožňují ducha při narození s tabulou  rasou, nepopsanou tabulí , kterou píše až skutečnost.

Ve fyzice se stoikové přiklánějí k materialismu. Pro člověka existuje pouze to, co je tělesné. Fyziku považují za monistickou, znající jenom jediný poslední princip. Fyzika se drží přísné zákonitosti, která je pro celek světa imanentní. Sílu, která působí zevnitř látky, nazývají stoikové logos, nús, duše, nutnost, prozřetelnost, ale i Bůh (Zeus). Pokud je Bůh totožný s vesmírem, mluvíme o pantheismu.

Přečtěte si také....

Seneca je stále aktuální, možná dnes nejvíce...



Pamatuj, že i ta nejtěžší hodina ve tvém životě, má jen 60 minut (Sofoklés)

VIDÍTE TY ŠTÍTKY? TADY NAJDETE CO HLEDÁTE!

Humor Paměť Sociální sítě Videa Hity Evergreen Vtipy Lidský mozek a chování Krásné ženy Qui tacet... Komentáře jak na to Google+ Co je psáno Dies irae Diskuze a debaty Amerika Google O nejvyšším dobru a zlu Poznámky G+ Legrace Svobodný internet Cesty po světě Blogeři sobě CZ informace Sociální patologie Dobrý vtip! Karel Kryl Kruh Užitečné příspěvky Ze smetiště internetu Úvod Internet Memory czaktualne evergreen Řešení problémů Analogie Fotografie Tipy Cestování Demokracie Geek Google AdSense Inteligence Zajímavosti Židovské Civilizace Dlouhá cesta Pravda Svoboda Trpajzlíci Verše Virtuální prohlídka měst Zdraví teen song's Edith Piaf Facebook Lékař Moudrost Pověz mi co jíš... Renata Twitter VENEZUELA Václav Havel Antonín Dvořák Etika Hudební historie Irsko Karel Kryl Nehažte kamení Kemel Kopírování Mládí Moudrost Věků Myšlenka dne Pirátství Příběhy Rath a sedmimilionová krabice Sametová revoluce Smazání Facebooku The Seekers Trampské písničky Zamilované Závislost Česká písnička ACTA Až ztichnou bílé skály Brilianty Cannes Film Festival Dance Deprese Diamanty Diktatura Dobrý voják Drahé kameny Editace a styl psaní příspěvků Exekutor v česku Google Analytics Heligonky Judith Durham Kaddafi Lež Life at Google Loučení Lyžování MEXICO Maminka Marta Kubišová Martinské Holé Melody Boys Mireille Mathieu Murphyho zákony Natalie Portman Novinky Objevy Petula Clark Pivo President Písně kytaristů v černém Rodina Rozšíření Opery Seneca Soukromé pasti Stahování Statečnost Technické spekulace Teotihuacan Teror a závislost The Legend The world is with you Vanessa Mae Veřejné mínění Výchova Věda a terapie What Is Love Zimní sporty Zlatá šedesátá Zrychlení počítače? Závist České písničky 7 000 000 ABBA Accordion Alison Krauss Amy Winehouse André Rieu Aristoteles Beer Barrel Polka Bible Blondie Maria Bob Hurikán Brandi Carlile Bug Opera Buněčné receptory Catherine Deneuve Charlie Chaplin Christmas D-FENS Delta Goodrem Dr WEB Dvorak From the New World EU Eliška Hašková Emoce Enya Externí disk Falešná kočička Filmy Haddaway Hledání In Vino Veritas Islám Italie Ivetta Simonová Johannes Urzidil Johnny Cash Kamenný most Karel Hašler Karel Schwarzenberg Karikatura Karlův most Kačaba Klávesové zkratky Kníže Karel Schwarzenberg Korsika Krystalky La Marseillaise Lara Fabian Lásky čas Manicko depresivní syndrom Mariah Carey Marianne Faithfull Megan Fox Mike Oldfield Milenci Mix – Kelly Family - I Can't Help Myself Mobilní internet Moskevské večery Mozart Muzikály Natalie Imbruglia Nefunkční bezpečnostní hláška Nikon O Holy Night O dobrodiních Oldřich Nový Paris. Vive la France! Petr Novák Policie Pozitivní myšlení Praha Proces wuauclt.exe Psychopaté Pussycat Píseň kopretiny Příroda Přítel rodiny R. A. Dvorský Rachmaninov Referendum Requiem Retro Schemer Screenshot Shakira Slavonic Dance Smetana Sokrates Soubory .OGG Stalking Starci na chmelu Stoicismus Street View Syrie a Jordánsko Taxmeni The New York Times The Ronettes The ultimate western U bankomatu Ukrajina Unwand Už mě koně vyvádějí Valentina Lisitsa Velký švýcarský salašnický pes Večerníček Videa Válka Vánoce WC story WD My Passport Western YouTube Zima Zákon fotografie přírody prohlížeč Opera Čtyřčata Ďáblovo dílo Šampaňské Škola Švejk

Vybraný příspěvek

Zastavení paměti a digitální historie. Pozitivní zásady Google jsou okénkem svobody člověka na zemi...a krok za krokem do budoucnosti nás vede!

Fanfáry trubačů už hraje nová generace. EX PARVIS SAEPE MAGNARUM MOMENTA RERUM PENDENT (Livius, Dějiny)     Na malých věcech závisí ča...

Demokracie a naše doba

"Demokratické zřízení doplatí na to, že bude chtít vyhovět všem. Chudí budou chtít část majetku bohatých a demokracie jim to dá. Mladí budou chtít práva starých, ženy budou chtít práva mužů, a cizinci budou chtít práva domácích občanů a demokracie jim to dá. Zločinci budou chtít obsadit veřejné funkce a demokracie jim to umožní. A až zločinci demokracii nakonec ovládnou, protože zločinci od přírody tíhnou po pozicích a moci, vznikne tyranie horší, než dovede být nejhorší totalita, monarchie anebo oligarchie."

Sokrates
Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...